Jozue


JOZUE


Po smrti Mojžíše pověřil Hospodin vedením Izraelců jeho dlouholetého pomocníka a spolupracovníka Jozua.

Hospodin si ho zavolal a přikázal mu: Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes Jordán do země, kterou dávám Izraelcům. Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem slíbil Mojžíšovi. Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě. (Joz. 1, 1 – 5)


Jozue tedy zahájil své působení přípravou na překročení řeky Jordánu a tažením k velkému a silně opevněnému městu Jerichu. Jordán však byl v tomto ročním období rozvodněný. Pro Izraelce, kteří celý dosavadní život prožili v poušti, proto bylo už jen jeho překročení nebezpečným úkolem. Pokud tedy Hospodin nechtěl riskovat, že se mu většina Izraelců utopí dřív, než dojdou k Jerichu, musel najít nějaké řešení.

A Hospodin řešení našel. Umožnil Izraelcům bezpečný přechod Jordánu tím, že ho asi třicet kilometrů proti proudu přehradil.


Jozue vyzval lid: Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci. … A tak se také stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a kněží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem. Když se však nohy kněží, nesoucích schránu, smočily na pokraji vod, zastavily se vody, které shůry přicházely a shrnuly se v hromadu jednu velmi daleko u města Adamu, ležícího u Saretánu; a ty, co tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu. (Joz. 3, 5 – 17)


Izraelci dorazili k Jerichu v době žní a slavili tam hod beránka. Jakmile se však utábořili, ukončil Hospodin čtyřicet let trvající zásobování manou.


Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka. Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země. Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana.

(Joz. 5, 10 – 11)


Jozue chodil po pláni před Jerichem a přemýšlel o nadcházejícím boji. Věděl, že dobýt město opevněné tak vysokými hradbami nebude snadné, ale potkal se s mužem, jehož přítomnost napovídá, jak pravděpodobně hradby Jericha padly.


Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž s taseným mečem. Jozue šel k němu a zeptal se ho: Patříš k nám, nebo k našim protivníkům? Odvětil: Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel.(Joz. 5, 13 – 14)


Události, ke kterým došlo během následujících sedmi dní, naplánoval Hospodin tak, aby město Jericho padlo jedním překvapivým úderem s minimálními ztrátami na straně Izraelců. To, že se velitel Hospodinova zástupu pohyboval v blízkosti Jericha mělo svůj důvod.

Jericho se před Izraelci důkladně uzavřelo; nikdo nevycházel ani nevcházel. Ale Hospodin řekl Jozuovi: Hleď, vydal jsem ti do rukou Jericho i jeho krále s udatnými bohatýry.

Vy všichni bojovníci obejdete město vždy jednou kolem. To budeš dělat po šest dní. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží zatroubí na polnice.

Až zazní táhlý tón z beraního rohu, jakmile uslyšíte zvuk polnice, vyrazí všechen lid mohutný válečný pokřik. Hradby města se zhroutí a lid vstoupí do města, každý tam, kde právě bude. (Joz. 6, 1 – 5)


Plán byl dokonalý. Pokud si představíme obránce Jericha, jak sledují v očekávání útoku každý pohyb Izraelců, pak každodenní pochod kolem města zvyšoval jejich napětí.

Když ale sedmý den obcházeli město už poněkolikáté, stáli jistě všichni obránci na hradbách, připraveni odrazit izraelský útok.

Na znamení dané polnicí pak vyrazily desetitisíce Izraelců mohutný válečný pokřik. Ten přehlušil explozi trhaviny umístěné v základech opevnění, takže útočníky nepolekal. Hradby se zřítily a lid vstoupil do města každý tam, kde právě byl.

Obránci Jericha neměli žádnou šanci. Ti, kteří nezahynuli v troskách opevnění, byli zraněni a vyděšeni, a nekladli Izraelcům téměř žádný odpor. Všichni obyvatelé města byli pobiti, přežila jen rodina prostitutky Rachab, která ukryla izraelské zvědy.

Destrukce byla tak veliká, že se z ní město už nikdy plně nevzpamatovalo.


Po dobytí Jericha ovládl Jozue s Hospodinovou pomocí téměř celý Kanán. Národy, žijící na tomto území, museli buď bojovat, nebo uprchnout.


Tak vybil Jozue celou zemi, pohoří i Negeb. Přímořskou nížinu i srázy, a všechny jejich krále. Nikoho nenechal vyváznout, vše co dýchalo, vybil jako klaté, jak přikázal Hospodin. Tak se zmocnil Jozue jedním rázem všech těchto králů a jejich zemí, neboť Hospodin, Bůh Izraele, bojoval za Izraele. (Joz. 10, 40 – 42)


Během těchto bojů však Jozue zestárl. Přestože bylo třeba obsadit ještě značnou část území, vést Izraelce do bitev už nemohl. Hospodin to tedy vyřešil bez Jozua.


Jozue byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: Ty jsi zestárl a sešel věkem, ale zbývá ještě velmi mnoho země, kterou je nutno obsadit.

Toto je země, kterou zbývá přidělit: … Všechny obyvatele pohoří od Libanonu až k Misrefót-majimu, všechny Sidóňany, vyženu před Izraelci já sám. Jen přiděl zemi Izraeli za dědictví, jak jsem ti přikázal. (Joz. 13, 1 – 7)


Jozue shromáždil všecky kmeny a řekl lidu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele:

 

— Vaši otcové, Terach, otec Abrahámův a otec Náchorův, sídlili odedávna za řekou Eufrarem. Vzal jsem vašeho otce Abrahama za řekou a provedl ho kananejskou zemí. Rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka.

 

— Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal do vlastnictví Seirské pohoří. (Jako kompenzaci za ztrátu prvorozenství).

 

— Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta. Poslal jsem Mojžíše a Árona a porazil jsem Egypt divy, které jsem učinil uprostřed nich.

 

— Když jsem vyvedl vaše otce z Egypta, přišli jste k moři. Egypťané však vaše otce pronásledovali u Rákosového moře na vozech a koních.

Volali k Hospodinu a on postavil mračno mezi vás a Egypťany a způsobil, že se přes ně přelilo moře a přikrylo je.

Na vlastní oči jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem.

 

— Pak jste pobývali dlouhý čas v poušti.

 

— Potom jsem vás zavedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou.

Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil.

 

— A když jste přešli Jordán, přišli jste k Jerichu. I bojovali proti vám muži Jericha, Emorejci, Perizejci, Kanánci, Hetejci, Girgašejci, Hevejci a Jebúsejci. Ale já jsem vám je vydal do rukou.

Poslal jsem před vámi děsy. Ti je před vámi zapudili, totiž dva krále Amorejské; ne mečem ani lučištěm svým tys je vyhnal.

 

— Dal jsem vám zemi, v níž jste nepracovali, města, která jste nestavěli, vinice a olivoví, které jste neštípili, ale užíváte jich. (Joz. 24, 2 – 13)


Po těchto událostech Jozue, syn Núnův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.